Cena města Ivančice 2007
27.7.2007
Ceny města Ivančice 2007 (za rok 2006)
Stalo se již tradicí, že Ceny města Ivančice jsou předávány vždy v pátek před ivančickou poutí v obřadní síni ivančické radnice. Letos se tak stalo již počtvrté. Oceněny byly osobnosti za celoživotní práci a šíření věhlasu našeho města nejen v naší republice, ale i v zahraničí. Čestným uznáním za podíl na rozvoji a reprezentaci města je tak vyjádřeno poděkování za jejich záslužnou činnost a vztah k městu. Zastupitelstvo města Ivančice schválilo na návrh Rady města předání cen v následujících oborech: v kategorii lékařství MUDr. Miroslavu Nešpůrkovi CSc., v kategorii přírodních věd, užitého umění a publikační činnosti Ing. Radoslavu Šrotovi, v kategorii sportu Ing. Františku Kratochvílovi a v kategorii blíže nespecifikované potom panu Františku Čechovi. Představme si nyní oceněné osobnosti blíže a podívejme se na jejich životní dráhu, úspěchy a celoživotní práci, za kterou byly oceněny.
MUDr. Miroslav Nešpůrek, CSc.
Pan MUDr. Miroslav Nešpůrek, CSc. se narodil v roce 1922 v Letkovicích. Gymnasium absolvoval v Ivančicích. Po válce, ve které se zapojil do odbojové činnosti, vystudoval v Brně na Masarykově universitě medicínu a promoval v roce 1949. Svoje první lékařské angažmá zahájil v úrazové nemocnici pod vedením profesora Nováka.
V roce 1951 se stal vojenským chirurgem a byl převelen do Olomouce, kde začal rozvíjet svoje schopnosti. V armádě pracoval 30 let. Absolvoval různé odborné stáže. V Brně na klinice plastické chirurgie u profesora Karlíka, na chirurgické klinice v Hradci Králové u profesora Procházky a na klinice válečné chirurgie v Leningradu u profesora Berkutova.
Obrovské zkušenosti s válečnou chirurgií získal v době svého jednoletého působení v Koreji v době korejské války.
Po návratu do vlasti působil ve VN Brno a v roce 1958 se stal náčelníkem chirurgického oddělení. V průběhu několika let vytvořil z brněnské vojenské chirurgie špičkové pracoviště se zaměřením na traumatologii, chirurgii břišní, hrudní i cévní. Obzvláštní zálibou se panu primáři Nešpůrkovi stala chirurgie jater a chirurgie biliodigestivní, včetně operací slinivky břišní.
Svoji disertační práci věnoval v roce 1968 právě tomuto tématu – resekce jater jako chirurgická metoda ošetření poraněných jater. Tato práce se setkala s mimořádným ohlasem a je dodnes v odborné veřejnosti citována.
Kromě dalších 28 původních prací, jichž je hlavním autorem a celé řady dalších publikací se zmiňuji ještě o jedné, a to o léčení osteomyelitidy svalovým lalokem.
Je třeba říci, že Nešpůrkova škola má svoje následovníky nejen v naší vlasti, ale i v cizině.
Svoji aktivní chirurgickou činnost zakončil tam, kde začínal – v ÚN Brno, jejíž osud se zdá v současné době naprosto nekompetentním rozhodnutím ministra zdravotnictví zpečetěn.
Čeho se mu nikdy nedostávalo byl volný čas. Přesto i to málo využil velmi intenzivně. Kromě encyklopedických všeobecných znalostí se stačil věnovat i myslivosti a svoje manuální schopnosti uplatnil při práci se dřevem i kovem. Už za studií medicíny založil v Letkovicích skautské středisko a vedl letní tábory. V letech 1961 – 1964 vedl dětské letní tábory, pořádané rodičovským sdružením při ZŠ Němčice, a to na úkor své vlastní dovolené.
Musím se zmínit i o člověku, který stojí po jeho boku od roku 1949. Je to manželka, paní doktorka Marie Nešpůrková.
Představení pana doktora Nešpůrka bych ukončil výňatkem z jeho chirurgického kréda, které je chápáno jako odkaz budoucím.
Chirurg musí trpět touhou být den ze dne dokonalejší a jako druhé bych uvedl to, že sebeuspokojení chirurga vede ke stagnaci, jejíž úroveň může být přijatelná pro nadřízené a zajistí měsíční mzdu, ale může být nebezpečná pro nemocné.
Krátce shrnuto – vážíme si osobností, které nám mají neustále co dávat bez ohledu na biologický věk. A pan doktor Nešpůrek k nim bezesporu patří.
Ing. Radoslav Šrot
Pan ing. Radoslav Šrot se narodil v roce 1922 v Ivančicích, kde prožil dětství a absolvoval gymnasium. Po válce vystudoval lesní inženýrství na VSŽ v Brně a stal se vedoucím polesí v Bílovicích nad Svitavou. Odtud byl povolán do republikových centrálních orgánů do Prahy a pracoval na Generálním ředitelství státních lesů, na vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství, na Ministerstvu zemědělství a v České akademii zemědělské v oblasti řízení zemědělského výzkumu. Od roku 1972 do roku 1988 pracoval jako prognostik ve Výzkumném ústavu meliorací na Zbraslavi.
Vedle své hlavní činnosti věnoval ing. Šrot svůj zájem amatérské pěstitelské činnosti na zahradách a školních pozemcích.
Byl například řadu let předsedou redakční rady časopisu Rádce zahrádkářů a členem redakční rady populárního časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců.
K další publikační činnosti byl jen malý krůček. Napsal spolu s kolektivem knihu 1000 dobrých rad mladým ovocnářům, květinářům, zelinářům, pěstitelům pokusníkům, která vyšla velikým nákladem a měla obrovský úspěch.
Dalším logickým krokem v publikační činnosti bylo potom sepsání „ bible zahrádkářů „ – encyklopedického díla 1000 dobrých rad zahrádkářům. Tato kniha poprvé vyšla v roce 1972 a od té doby v dalších 12 vydáních, a to nejen v ČR.
S velkým ohlasem se setkala i krásná publikace Rok v zahradě, která je jistě ozdobou knihovny každého, kdo má k tomuto oboru vztah.
Zmiňuji se i o časopisu Zahrádkář, zahrádkářských aktualitách Českého rozhlasu. V dnešní době upozorňuji na středeční přílohu Práva Dům a bydlení, kde ing. Šrot v rubrice Týden v zahradě radí, co konkrétně se musí na zahrádce udělat, aby byla nejen k užitku, ale i potěšení ducha.
Paní Šrotová je rodačkou z Moravského Krumlova a žijí spolu už přes 60 roků.
Jak pan ing. Šrot říká: „Každý dělá pro lidi něco jiného…“
Ing. František Kratochvíl
Pan ing. František Kratochvíl se narodil v roce 1953. Vzhledem k tomu, že z ivančického Drůbežního trhu bylo blízko na Sokolovnu, bylo prakticky jisté, že se i vzhledem ke své postavě a všeobecnému sportovnímu nadání stane házenkářem. V dorosteneckém věku jeho výkonnost prudce rostla a tak nebylo divu, že o něj začaly mít zájem prvoligové celky.
Po absolvování zdejšího gymnasia odešel do Prahy studovat ČVUT – fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou i s jasným sportovním cílem. Jeho první velkým ligovým působištěm byla Slavie Praha. Během tohoto angažmá dokončil s výborným prospěchem ČVUT. Vzhledem ke svým házenkářským kvalitám nemohl skončit jinde než ve slavné Dukle Praha a národním mužstvu. V obou těchto dresech sehrál bezpočet kvalitních zápasů a při jejich sledování mu fandily při televizních přenosech celé sportovní Ivančice. Těch slavných utkání bylo mnoho, ale nemohu nevzpomenout na jedno. Na odvetné finále PMEZ mezi Duklou Praha a Metaloplastikou Šabac v roce 1984 v Jugoslávii. To bylo neuvěřitelné drama, ve kterém Franta sehrál klíčovou hlavní roli. Zápas končil, jak si mnozí z přítomných vzpomenou vítězstvím Dukly v sedmičkovém rozstřelu. Ještě dnes, když si na to vzpomenu, mě svírá u srdce.
Franta Kratochvíl je s Duklou Praha sedminásobným mistrem republiky a sehrál se lvíčkem na prsou 99 zápasů.
Po skončení kariéry vrcholového sportovce se věnoval jaderné fyzice a v roce 1986 přijal nabídku na prodloužení sportovního života od italského týmu AC Fondi. Od roku 1991 potom působil v Německu tři roky v týmu TFV Langenau.
Po návratu do vlasti byl od roku 1994 do roku 2000 zaměstnancem zahraniční poradenské firmy a nyní několik let vlastní makléřskou firmu.
Kdo jednou sportovcem byl, zpravidla jím zůstává po celý život. Jen individuální sporty, úměrné našemu věku, vystřídaly ty kolektivní.
Ing. Kratochvíl se nemohl předávání zúčastnit, proto Cenu přebírala jeho matka
František Čech
V blíže nespecifikované kategorii dostává Cenu města Ivančice pan František Čech.
Narodil se v roce 1924 v Letkovicích a patří k významným osobnostem našeho města především v oboru zahrádkářství. Původně se vyučil holičem a prakticky po celý svůj život pracoval v ivančické Avii.
Členem Českého zahrádkářského svazu je od roku 1960 a ve svazových funkcích se angažuje od roku 1964. Jeho činnost v zahrádkářském spolku je těžko nahraditelná, Je odborníkem v oblasti roubování, očkování, průřezu stromů a jejich pěstování.Ochotně všem kdykoli poradí a pomůže. Byl jedním z organizátorů výstav ovoce a zeleniny v Ivančicích , stále zasílá své výpěstky na celostátní výstavy a velkým úspěchem.
Za svou dlouholetou úspěšnou činnost v ČSZ obdržel řadu ocenění. V současné době je stále funkcionářem svazu, pomáhá při organizacích zájezdů na tématické výstavy. Přednášel v rámci zahrádkářského svazu i pro veřejnost.
Všude, kde působil a působí, šíří dobré jméno města Ivančice a pozitivním způsobem ovlivnil a obohatil celou řadu spoluobčanů. Podle názoru navrhovatelů plně odpovídá kriteriím pro udělení Ceny a že si toto uznání ke svým 83. narozeninám zaslouží.
