Ivančická šibenice

Na mapě Prvního vojenského mapování z let 1764–1768 se nachází u Ivančic dvě značky pro šibenice a to severně a severovýchodně od města. Severně u silnice do Brna vidíme značku jednoduché kolínkové šibenice a severovýchodně (v nadmořské výšce asi 328 m) je červená značka pro zděnou šibenici přímo mezi vinohrady. Po šibenici kolínkového typu nezůstaly v terénu žádné stopy.

Povědomost o druhé šibenici se odráží v pomístním názvu „Šibenice“ a také v úpravě místa provedeném ivančickým farářem, buditelem a vlastencem P. Tomášem Procházkou
(1803–1858), který zde nechal vysázet čtyři lípy. Roku 1922 zde postavil František Švarc betonový kříž s nápisem „Na památku“. V květnu roku 2017 bylo místo navštíveno a při rekognoskaci se zjistilo, že terén je silně zarostlý náletovou zelení. Ze čtyř lip zůstaly jen tři, z toho dvě ve velmi špatném stavu a kříž z roku 1922 byl destruován. Zlomky malty, cihel a lidských kostí nasvědčovaly tomu, že se jedná o pozůstatky zděné šibenice. Po dohodě s Městským úřadem v Ivančicích, který plánuje pietní úpravu tohoto místa, byl 6. října 2017 ve spolupráci Ústavu archeologické památkové péče Brno a Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity zahájen archeologický výzkum.

Na podzim roku 2017 se na ploše 7 x 3 m postupně odkrývaly pozůstatky zdi. Poškozený betonový křížek byl demontován a převezen k repasi zajištěné městem Ivančice. U zdiva se nacházely zlomky lidských kostí v neanatomické poloze, části keramických nádob i cihel a ojedinělé kovové předměty. Po zazimování plochy výzkum pokračoval na jaře roku 2018, kdy se podařilo odkrýt celý půdorys stavby. Na jihovýchodní straně se našly dobře dochované pozůstatky pilíře obdélníkového půdorysu o rozměrech 1,9 x 1,3 m. Podobný pilíř na severozápadní straně byl silně poškozen patrně při dobývání pařezu a in situ zůstaly jen tři kameny vyznačující vnější severozápadní líc. Oba pilíře byly spojeny zdmi, z nichž východní měla šířku cca 0,6 m a západní, která je mírně konkávně vyklenuta, šířku okolo 0,8 m. Zdi byly k pilířům připojeny tak, že na vnější straně vytvářely konkávní oblouk. Vnitřní rozměry prostory vymezené zdivem měří 5,0 x 2,7 m (obr. 2, 3, 4). Na vnitřním okraji západní zdi se podařilo odkrýt lidské kosti, které se dostaly do malty, což dokládá exekuce na tomto místě ještě před stavbou zděné šibenice. V ohrazeném prostoru, zvláště kolem jeho střední části, se opět nacházely další lidské kosti, většinou v neanatomické poloze, zlomky keramiky, cihel a ojedinělých železných předmětů. Při detektorovém průzkumu v okolí byly nalezeny především recentní kovy, ale také jednostranný fenik, ražený v Bavorsku-Mnichově roku 1631 (obr. 5). V severozápadní polovině vymezené plochy zděné šibenice byly objeveny pozůstatky dvou sloupových jam vzdálených od sebe 1,5 m. Jižnější (A) obsahovala pod skladbou tří cihel o rozměrech 27–28 x 13,5 x 5 cm zbytky dřevěného sloupu obdélníkového průřezu o rozměrech 25 x 30 cm, zasazeného do výkopové jámy o průměru 1,2 m. V horních partiích bylo nalezeno spálené dřevo, ale hlouběji bylo dřevo již jen ztrouchnivělé.

Toto je úryvek z komplexního zpracování výzkumu ivančické šibenice publikovaný v časopisu Jižní Morava, který městu poskytl Prof. PhDr. Josef Unger, CSc., Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Kompletní dokument si můžete stáhnout a přečíst…

Přílohy ke stažení:

Soubor	Popis	Velikost souboru
Ivančická šibenice		2 MB