15. březen 1939 a okupace v Ivančicích
Období takzvaného protektorátu Čechy a Morava bylo jednou z nejtemnějších kapitol české historie. Během okupace zemřelo v odboji sto tisíc lidí. Nacisté také vyvraždili většinu židovského obyvatelstva. Obsazení 15. března 1939 bylo obrovským překvapením nejen pro civilní obyvatelstvo, ale i pro vládní představitele.
Formální hlavou okupovaného Československa, které bylo součástí třetí říše, zůstal sice prezident Emil Hácha, moc měl však v rukou úřadující říšský protektor.
Za nacistického protektorátu bylo v zemi popraveno minimálně 8200 lidí, na 70 tisíc českých Židů zemřelo v koncentračních a vyhlazovacích táborech, dalších 3400 lidí zemřelo při nuceném nasazení na práce v Německu. Obětí nacistického teroru se staly i celé vesnice, z těch nejznámějších Lidice a Ležáky.
České země byly v březnu obsazeny, Slovensko vyhlásilo samostatnost, ale okupován byl i někdejší východ republiky – Podkarpatská Rus, kde probíhal masivní nástup maďarských vojsk.
V poledne 15. března 1939 obsadila německá kulometná rota železniční most přes řeku Jihlavu a v 16.15 hodin projela Ivančicemi německá motorizovaná kolona směrem od Moravského Krumlova. První prapor s hákovým křížem byl vyvěšen na rohu Rybářské ulice, další dva v Oslavanské ulici. 16. března se celý národ dozvěděl, že od toho dne „náležejí Čechy a Morava k území Velkoněmecké říše, vstoupili pod její ochranu a jako Protektorát Čechy a Morava se staly její autonomní součástí“. V Ivančicích pokračovaly hromadné nákupy, takže např. místní obchod obuví firmy Baťa měl do večera úplně vyprodáno.
![kronika protektorat](https://ivancice.cz/wp-content/uploads/2019/03/1939-protektorat-uryvek-kroniky-ivancice.jpg)
Dne 23.3. 1939 uplynul přesně týden po fašistickém puči. V továrně Alfreda Placzka v Alexovicích toho dne došlo k prudkému sporu mezi jeho synem Fridrichem a jeho německými úředníky, se kterými si oba Placzci vždy tak dobře rozumněli. Němečtí úředníci se stali nadšenými stoupenci Hitlera a z váženého šéfa se najednou stal “Saujude” (sviňský Žid). Mladý Placzek rozrušen hádkou, nevděkem a zradou těch, kterým vždy nadržoval, opustil kancelář továrny a zastřelil se v tovární vile. Z pohřbu Plazcka se stala protinacistická manifestace českých dělníků
12. 4. 1939 přijelo do židovského internačního tábora v koželužně (pozn. Retex) auto s esesáky, kteří pod záminkou prohlídky ukradli uprchlíkům poslední cenné věci a jen pro nic za nic zatkli 6 mužů, které poslali do Terezína. Někteří mladší muži se pokusili o útěk z tábora, doufajíce, že se dostanou do zahraničí. Skoro všechny útěky skončily odvlečením do koncentračních táborů v Německu nebo zastřelením na útěku.
Dne 14. července 1939 oznámil protektorátní rozhlas zprávu o úmrtí akademického malíře Alfonse Muchy. Pohřbu slavného ivančického rodáka 19. července 1939 na vyšehradském Slavíně se zúčastnila i delegace městské rady tvořená starostou Orla a ředitelem občanské záložny Osvaldem Kaplerem, starostou Sokola Josefem Říhou, Františkem Strakou a Karlem Muchou.
Od 1. srpna 1939 zahájila v Ivančicích činnost německá obecná škola, ustavená nařízením brněnského Oberlandrátu z 27. července 1939. Správcem německé školy byl jmenován bývalý učitel němčiny na ivančických školách.
Těmito událostmi okupace fašistickým Německem ovšem teprve začala…