Město Ivančice tvoří sedm místních částí, z nichž Alexovice, Němčice a Letkovice jsou stavebně spojeny s vlastními Ivančicemi a místní části Budkovice, Hrubšice a Řeznovice leží dál od centra.
Město Ivančice je od roku 2003 obcí s rozšířenou působností, k 1.1.2023 s 9888 obyvateli.
Město leží na 49°6´ severní šířky, 34°2´východní délky, převážně na levém břehu řeky Jihlavy, v údolí 209 m n.m. nad mořem a je ze tří stran obklopeno kopci – na východě Sv. Jakub (355 m n.m.), jihovýchodě Réna (310 m n.m.) a na severu bezejmenný vrch za cihelnou (250 m n.m.) Stékají se zde tři z hlavních západoevropských řek Jihlava, Oslava a Rokytná. Ivančicko je odvodňováno Jihlavou, která pokračuje jihovýchodně do Dyje přes Moravu do Černého moře.
Patří mezi nejstarší města na Moravě, kdy jejich založení spadá do doby panování markraběte Vladislava Jindřicha, jenž vládl v letech 1196-1222. Největší rozkvět zažily Ivančice v 16. století, kdy byly sedmým až osmým největším městě na Moravě. Velký zdroj bývalo zdejší vinařství. Již na nejstarší dochované městské pečeti (1382) jsou jako symbol tří vinné kádě, později poháry.
Historie:
Příhodná poloha v teplé kotlině jižní Moravy na soutoku tří řek – Jihlavy, Oslavy a Rokytné – a na důležité křižovatce historických obchodních cest vysvětluje dávné osídlení místa. Dokládají to nálezy z doby kamenné a bronzové.
Úvod do středověkých dějin tvořily prvé rody slovanských osadníků, kteří sem přišli v 6. století v době stěhování národů.Za předchůdce dnešního města můžeme považovat velkomoravské hradiště na ostrohu Réna nad Ivančicemi, o jehož existenci v 9. století s palisádovým opevněním se dozvídáme z archeologických nálezů. Bylo tu tržiště na křižovatce cest z Uher a Podunají, hrad měl též strážní funkci.
Po zániku hradiště se správní centrum zformovalo u řeky v údolí.
První písemná zpráva o městu Ivančicích pochází z roku 1212. O významu Ivančic v té době svědčí královské výsady, které jim r. 1288 udělil král Václav II. Roku 1486 se staly městem poddanským, když přešly do majetku pánů z Pernštejna, později z Lipé. Součástí města bývala odedávna židovská komunita. Nejstarší pomník památkově chráněném židovském hřbitově má vročení 1548.
Kulturní vzepětí v 16. století
Postarali se o ně čeští bratří a zvláště biskup Jan Blahoslav, který tu působil od roku 1558 až do své smrti r. 1571. Dík humanitním dílům (Musica, Gramatika česká, Filipika proti misomusům, překlad Nového zákona) která zde vydal, staly se Ivančice tehdejším centrem moravské vzdělanosti. Obchodní cesty přinášely nejen blahobyt, ale i zkázu Ještě před založením města, v letech 1142 a 1146, vydrancovaly vesnická sídla kruté výpravy českého knížete Vladislava II., při trestné výpravě na synovce Konráda I. Znojemského. V létě a na podzim 1185 zas oblast postihly ničivé vpády vojska českého knížete Bedřicha se známou bitvou u Loděnic. Největší pohromu zažily Ivančice r. 1304. Tehdy je přepadl oddíl Kumánů – divocí bojovníci ve službách vojska Albrechta Habsburského. Veškeré obyvatelstvo, hledající úkryt v kostele, bylo tam upáleno. V létech 1424-35 zas královské město soužila husitská posádka. Pozdější slibný rozvoj přerušila třicetiletá válka s pleněním v letech 1623-1625 uherskou armádou Bethlena Gábora i císařskými vojsky a obsazením města Švédy r. 1645. Morová epidemie to strašné dílo dokonala, nadlouho pustly domy i vinice.
Nic však nezničilo vůli obyvatel, kteří opět zapisují Ivančice do dějin v 19. století, tentokrát jako důležité středisko národního obrození, aby pro časy dnešní uchovaly památku na osobnosti, které Ivančicemi prošly, zde žily a tvořily a posunuly vývoj kupředu. V r. 1866 tu byla založena rolnická škola, druhá svého druhu na Moravě, r. 1892 ústav pro hluchoněmé a v roce 1919 Gymnázium Jana Blahoslava.
Významné osobnosti:
Ivančice daly světu několik významných osobností kultury a umění. Nejslavnější – malíř Alfons Mucha a herec Vladimír Menšík – dnes mají v Ivančicích své stálé expozice. Beneš Method Kulda (1820 – 1903), byl prvním sběratelem a vydavatelem moravských národních pohádek.
Navštivte zdejší památky:
Nejcennější z nich je románský kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 12. století, jenž nemá v českých zemích obdoby. Stoji v Řeznovicích – místní části Ivančic. Náměstí Ivančic dominuje gotický kostel s hranolovou věží, zdobí je barokní mariánské sousoší z r. 1726 a kašna se soškou sv. Floriána. Mezi historickými domy vynikají radnice – Dům pánů z Lipé – a renesanční budova Památníku A. Muchy. Významnou památkou je rozsáhlý židovský hřbitov v Mřenkové ulici. Po českých bratrech zůstala věž kaple, budova bratrské akademie a archeologické vykopávky. Technickou památka: železniční viadukt nad řekou Jihlavou (výška 42 m) z r. 1870).
Současnost:
Dnešní Ivančice jsou moderním městem se čtyřmi základními, dvěma středními školami a odborným učilištěm. Prvotní snaha vedení města spočívá v zajišťování potřebné infrastruktury a kvalitního chodu škol. O kulturní vyžití se tu kromě zájmových organizací a škol stará příspěvková organizace města – Kulturní a informační centrum.
Mezi městské akce většího významu lze zařadit dvoudenní květnové Slavnosti chřestu, Ivančickou pouť s třídenním programem, obě na hlavním náměstí. Pohádkový les pořádaný Domem dětí a mládeže v parku na Réně je na začátku června vítaným a hojně navštěvovaným zpestřením pro rodiče s dětmi.
Všem, kteří do města zavítají, je třeba doporučit návštěvu Památníku Alfonse Muchy s další stálou expozicí Vl. Menšíka a příležitostnými výstavami.
Nádherná okolní příroda, se svými řekami, lesy a rybníky, vybízí cyklisty či pěší na romantické výlety do různých směrů na řadě tras.
První písemná zmínka o Ivančicích z roku 1212
Ivančice přijaly za rok svého založení letopočet 1212. Kde ho vzaly? Uvádí ho jen dnes 300 let starý rukopis nadepsaný „Kronika prastarého města Ivančic“, který je uložen v Moravském zemském archivu v Brně. Barokní doba vtiskla tomuto spisu náboženský ráz, takže čteme: „Roku 1212, za vzrůstu a rozšíření křesťanství a katolické víry, bylo město od sv.Václava krále slavně založeno.“ Toto místo v textu je narušeno pozdějším škrtáním a opravami. Letopočet 1212 je škrtnut a opraven na r. 936 (úmrtí sv. Václava). Další část původního písma je na několika řádcích k nepřečtení přeškrtána. Druhý odkaz na uvedený rok se v onom spisu nachází v závěrečném shrnutí tématu: „Aby tento stručně podaný popis byl shrnut, tedy roku 1212 vystavěné staré a dobrými privilegiemi obdarované město Ivančice byly městem královským, městem výstavným a opravdu bohatým. V rukou krále po několik století, totiž více než 300let stálo v největším rozkvětu…“ To je vše o roce 1212. /zkráceno, Ing. Karel Figer, Ivančický zpravodaj/