Pocta přeživším Vančákům

Na Krumlovské ulici č. 25 vedle budovy školy byla na kameni 18. dubna 2021, u příležitosti výročí osvobození města Ivančice, umístěna pamětní deska na počest občanů Ivančic, kteří se za 2. světové války přihlásili do československé armády. Bojovali pak na západní a východní frontě za osvobození vlasti.

Všichni zde uvedení měli to štěstí, že válku přežili…

Byli to:

Berger Otto   1909-1972

Narodil se v Ivančicích v židovské rodině. Pracoval jako klempíř. Ve 30. letech se přestěhoval do Brna. V roce 1939 odešel z ČSR přes Slovensko a Maďarsko do Palestiny. Přežil výbuch lodi Patria u Haify. Stal se příslušníkem 11. pěšího praporu na Středním východě, s nímž se zúčastnil obrany Tobruku. Po skončení bojů v severní Africe byl převelen do Velké Británie, kde působil u protiletadlové baterie. Po válce se vrátil do Brna, kde pracoval jako obchodní zástupce firmy Krasl. V letech 1953-1961 musel odejít do výroby.

Brück Otto   1915-2007

Narodil se v Ivančicích v židovské rodině. Po maturitě nastoupil vojenskou službu, kde ho zastihl 15. březen 1939 a následné rozpuštění armády. Koncem roku 1939 uprchl do Francie, kde byl ve výcvikovém středisku čs. zahraničního vojska. Po kapitulaci Francie uprchl do Velké Británie, kde sloužil u protitankové baterie. V roce 1944 byl převelen k 1. čs. armádnímu sboru v Sovětském svazu. S ním se zúčastnil Karpatsko-dukelské operace. Svoji bojovou cestu ukončil jako důstojník v čs. armádě. V letech 1947-1956 pracoval jako správce obchodní firmy v Trutnově, potom přešel do pobočky Čedoku, kde působil do odchodu do penze. Do Ivančic se často vracel. V roce 2003 obdržel Cenu města Ivančic.

Březina Zdeněk   1910-1979

Narodil se v Ivančicích. Po maturitě na gymnáziu studoval na Karlově univerzitě v Praze. Po 15. 3. 1939 se rozhodl pro odchod z vlasti. Přes Slovensko uprchl do Francie, kde byl zařazen k 1. čs. pěšímu pluku. Po kapitulaci Francie uprchl do Velké Británie. Zde se přihlásil do armády Svobodné Francie, vedené Ch. de Gaullem. Absolvoval výcvik v Maroku a po jeho skončení se vrátil do Velké Británie jako velitel tankové čety. Osvobozoval Francii, bojoval v Německu a Rakousku. V roce 1945 se vrátil do ČSR a sloužil v čs. armádě. Po únoru 1948 vycestoval do Francie.

Fráňa Jan   1907-2000

Narodil se v Brně, ale od dětských let až do roku 1935 žil v Ivančicích. Po maturitě absolvoval základní vojenskou službu. V roce 1935 odjel pracovat do Dakaru, kde ho zastihl začátek války. Přihlásil se do Francouzské armády a narukoval k 29. batalionu, dělostřeleckému pluku. Po kapitulaci Francie uprchl do Velké Británie. Zde nastoupil k čs. dělostřelectvu. V roce 1941 byl vyňat z vojenské služby a přidělen k ministerstvu zahraničí s úkolem vypracovat plán poválečného obchodu ČSR. Po splnění úkolu se na konci války vrátil do čs. armády. Po únoru 1948 zůstal trvale v zahraničí a žil na Kanárských ostrovech.

Fronc František   1912-1968

Narodil se v Ivančicích v rodině strážníka. Vystudoval vojenské letecké učiliště v Prostějově. Po studiu pracoval jako mechanik Četnické letecké letky. V roce 1939 utekl do Polska a zaevidoval se do čs. vojenského legionu. Před nebezpečím německého zajetí prchl dále do Sovětského svazu a připojil se ke skupině vedené L. Svobodou. Do roku 1940 byl v sovětské internaci. Po propuštění využil snah čs. exilové vlády a odjel lodí do Velké Británie. Byl zařazen k 312. čs. stíhací peruti. Po skončení války se vrátil do vlasti. Po únoru 1948 musel opustit armádu a znovu emigroval do Velké Británie.

Jelínek Walter   1907-1970

Narodil se v Ivančicích v židovské rodině. V Brně se vyučil elektrotechnikem a zde také pracoval. Po zákazu cestovat, uděleném Židům, pracoval v Ivančicích v cihelně a v Oslavanech  na dole Kukla. V roce 1942 byl zařazen do transportu Židů do Brna a následně do Terezína a Zámošče v Polsku. Zde byl vybrán do pracovního tábora. V roce 1943 se dověděl, že bude odeslán do vyhlazovacího tábora a tak uprchl za pomoci polských dělníků a partyzánů a dostal se do 1. čs. sboru L. Svobody. Bojoval v Karpatsko-dukelské operaci. Po skončení války se vrátil do Ivančic. Pracoval jako soukromý elektrotechnik, později v podniku Retex.

Kalinová Marie   1916-2009

Narodila se v Brně. Vyučila se dámskou krejčovou. Za prací odjela do Palestiny. V roce 1940 se zapojila do pomoci výstavbě čs. vojenské jednotky pod vedením podplukovníka Karla Klapálka. Jednalo se o technické služby. V roce 1946 přišla do Ivančic-Letkovic a provozovala krejčovství.

Kališová Marie   1908-1979

Narodila se v Ivančicích v rodině úředníka. Po maturitě na gymnáziu vystudovala Lékařskou fakultu na Karlově univerzitě. V roce 1938 odjela do Španělska pomáhat lidové vládě v chirurgickém týmu polní nemocnice. Před zatčením Frankovými vojáky se ukrývala a utekla do Portugalska, následně do Velké Británie. Zde se přihlásila do jednotky jako lékařka. Dosáhla hodnosti kapitána. Po skončení války byla ustavena šéflékařkou čs. repartiační mise, sídlící v Paříži. Po návratu do ČSR zůstala pracovat v pohraničí. V 50. letech byla vězněna. Po propuštění pracovala opět jako lékařka.

Knorr Miloš 1918-2008

Narodil se ve Slezské Ostravě. Od dětství však žil v Ivančicích, kde byl jeho otec řídící na obecné škole. Po maturitě na ivančickém gymnasiu vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích. V roce 1939 byl krátce zatčen gestapem a po propuštění uprchl přes Slovensko a Maďarsko do Francie. Zde se přihlásil v roce 1940 do čs. smíšené vojenské jednotky. Po kapitulaci Francie odešel do Velké Británie. Zde se znovu přihlásil do čs. vojenské jednotky. Absolvoval výcviky a v roce 1943 se stal příslušníkem předzvědného pluku 43. britské divize. V roce 1944 se zúčastnil vylodění v Normandii. Přežil potopení britské válečné lodi.  S armádou postupoval Evropou do severního Německa. V roce 1945 působil jako důstojník 51. vojenské mise u 21. skupiny armád. Byl držitelem Řádu britského impéria. V roce 1947 se vrátil do ČSR a učil na Vysoké vojenské škole v Praze. Po únoru 1948 mu byla znemožněna pedagogická činnost, proto emigroval do Rakouska, kde pracoval v americké zpravodajské službě a pomáhal emigrantům, zejména v ČSR. V roce 1955 se přestěhoval do USA. Na základě přání byl jeho popel přenesen do Ivančic. Uložen je na místním hřbitově v čestném hrobě.

Müller Zdeněk   1904-??

Narodil se v Brně, rodina však žila v Ivančicích. V Brně se vyučil strojním zámečníkem. Po návratu z vojny odjel v roce 1934 za dobrodružstvím do Ekvádoru. Zde chytal ptáky a motýly pro různá muzea. V roce 1940 odjel do Velké Británie, kde se přihlásil do čs. zahraničního vojska. Na počátku roku 1945 byl mechanikem čs. 310. perutě. Po skončení války se do ČSR nevrátil.

Novák Jan   1914-1945

Narodil se v Ivančicích, ale v jedenácti letech se s rodiči přestěhoval do Sovětského svazu, kde žili ve městě Frunze. Nejprve se vyučil soustružníkem, později vystudoval vysokou školu. V roce 1942 se přihlásil do vznikající vojenské jednotky v Buzuluku. Byl zařazen ke kulometné rotě. Bojoval u Sokolova, u Bílé Cerekve, po vyléčeném zranění se zúčastnil bojů Karpatsko-Dukelské operace. Byl držitelem řady vyznamenání. Po skončení války zemřel u Hradce Králové při autonehodě. Pohřben je v Ivančicích na místním hřbitově v čestném hrobě.

Pospíšil Rudolf   1902-1989

Narodil se ve Velkých Losinách v rodině listonoše. Vystudoval obchodní školu a nastoupil jako úředník do koželužny v Ivančicích. Zde působil do roku 1925, kdy byl poslán na pobočný závod do Krakova. Zde ho zastihla v roce 1939 zpráva o okupaci ČSR. Po okupaci Polska se zapojil do polského odbojového hnutí. Po skončení války se vrátil s rodinou do ČSR, Ve Varnsdorfu pracoval jako národní správce textilky. Po znárodnění podniku zde působil až do důchodu.

Procházka František   1907-1972

Narodil se v Ivančicích. Po maturitě na gymnáziu se rozhodl pro vojenskou dráhu. V roce 1932 dokončil studia na Vojenské akademii v Hranicích a odešel do Pardubic k 8. dragounskému pluku. Po rozpuštění armády v roce 1939 pracoval jako úředník na městském úřadu. Brzy však uprchl do Polska a přihlásil se do formujícího se čs. vojenského legionu. Byl přijat do polské armády jako letecký pozorovatel. Na letišti v Bradech byl zajat Rudou armádou. Podařilo se mu však prchnout přes Rumunsko, Turecko a Bejrůt  do Francie. Po kapitulaci Francie odplul do Velké Británie. Rozhodl se pro službu v letectvu. V roce 1940 byl na základě žádosti přijat do francouzských leteckých sil RAF. Jeho letka operovala v Kongu. Po válce se vrátil v ČSR opět do armády. Sloužil v Brně na mobilizačním oddělení u Zemského vojenského velitelství . V roce 1949 byl zatčen STB a obviněn z vyzvědačství. V soudním procesu byl odsouzen na doživotí.  Na svobodu se dostal po amnestii v roce 1960. Zaměstnán byl až do důchodu v Dopravním podniku města Brna.

Samohýlová Žofie   1898-1971

Narodila se v Ivančicích v rodině dělníka. V roce 1919 se provdala a s manželem přestěhovala do Valašského Meziříčí, v roce 1921 do Krakova, kde její manžel pracoval v pobočce ivančické koželužny. Po okupaci ČSR v roce 1939 rodina pomáhala českým emigrantům v Krakově a okolí. Po smrti manžela v roce 1941 se chtěla vrátit do Ivančic, ale německé úřady ji to nepovolily. Do vlasti se mohla vrátit až v roce 1945.

Schmeidler Karel   1926-1997

Narodil se v Ivančicích v rodině židovského obchodníka. Začal studovat na ivančickém gymnáziu, ale v dokončení mu zabránila okupace. V roce 1940 ve svých čtrnácti letech odešel do Vídně a Terstu. Dostal se na loď a doplul s ní do Haify. Zde se pod vedením plukovníka Karla Klapálka formovala čs. vojenská jednotka. Do armády byl přijat až v roce 1944 a po výcviku odjel do Velké Británie. Po krátkém výcviku ve Sotsku byl řidičem motocyklu u předzvědného oddílu. V roce 1944 se zúčastnil vylodění spojenců a bojů o Dankerque. Jeho cesta vedla dál přes Belgii, Německo až do Horažďovic. V květnu 1945 se dostal do Prahy. Koncem téhož roku byl demobilizován a vrátil se do Ivančic. Dokončil studia a stal se technickým pracovníkem v Drukovu a později v Avii. V roce 1966 se přestěhoval do Brna.

Sinaiberger Walter   1917-1971

Narodil se v Ivančicích v rodině židovského obchodníka prodeje a zpracování kůží. Od dětství byl aktivním členem skautingu. Vyučil se obchodním příručím. V roce 1940 uprchl do zahraničí. Se svými druhy prožil osudy lodi Patria a mezi prvními vstoupil do armády na Blízkém východě. Po výcviku byl zařazen ke spojovací četě Čs. pěšího praporu 11. – Východního. Dvakrát bojoval u Tobruku a po osvobození severní Afriky se s angl. jednotkami nalodili na loď Mauretánia a odpluli do Vel. Británie. Ve Skotsku probíhal výcvik spojeneckých vojsk pro invazi v Normandii, jež se zúčastnil jako příslušník Samostatné obrněné brigády i vylodění, dále bojů o Dunkerque, Belgii, Německo až po Plzeň. Za odvahu a statečnost byl vyznamenán Čs. válečným křížem a další řadou čs. a anglických vyznamenání. Po válce pracoval v Brně jako technický úředník v n.p. Stavební stroje.

Staněk František   1905-??

Narodil se v Ivančicích. Po vyučení v oboru kuchař-cukrář odjel do Prahy. Zde vstoupil do KSČ. V roce 1936 vypukla ve Španělsku občanská války. Na výzvu KSČ odjel ilegálně do Španělska, kde se stal příslušníkem Interbrigády. Byl zařazen do kulometné roty Jana Žižky z Trocnova. Zúčastnil se bojů na Aragonské a Belchitské frontě. V roce 1938 byl těžce zraněn. Španělsko opustil mezi posledními dobrovolníky. Přešel do Francie, kde byl zajat a umístěn do internačního tábora v Gursku. Zde ho zastihla zpráva o okupaci ČSR. Ve Francii se přihlásil do čs. zahraniční jednotky. Byl zařazen k 1. pěšímu pluku jako velitel družstva. Po kapitulaci Francie odplul lodí do Velké Británie a zde se stal příslušníkem zahraniční vojenské jednotky. V prvním polním táboře se zúčastnil vzpoury bývalých interbrigadistů. V duchu směrnic Kominterny se vojáci nechtěli podílet na imperialistické válce. Za své postoje byl degradován a vyloučen z čs. zahraniční armády. Všichni propuštění byli internováni v táboře Oswetry a zařazeni do pracovních oddílů. V roce 1941 po napadení Sovětského svazu Německem se opět hlásil do armády, ale ze zdravotních důvodů, po zranění ve Španělsku, nebyl přijat. Po válce se vrátil do ČSR as věnoval se civilní profesi.

Steiner Bruno   1912-1995

Narodil se ve Vídni v rodině židovského obchodníka. Od vzniku ČSR žil v Ivančicích. Po maturitě na ivančickém gymnáziu vystudoval práva na Masarykově univerzitě. V roce 1936 nastoupil vojenskou službu u 4. dělostřelecké baterie. V roce 1938 měla jeho vojenská služba končit, ale v armádě zůstal dál na vlastní žádost. Z armády byl propuštěn v březnu 1939 ještě před příchodem Němců do republiky. Koncem dubna 1939 přešel na Ostravsku do Polska a dále do Francie. Zde vstoupil do čs. jednotky organizované v Adge. Po kapitulaci Francie odjel do Velké Británie, kde se znovu přihlásil do vznikající čs. vojenské jednotky. Byl přidělen do dělostřelecké jednotky. Bojového nasazení se dočkal v roce 1944, zúčastnil se obléhání přístavu Dankerque. Po skončení války se vrátil do ČSR. Po demobilizaci pracoval v akci UNRA, pak až do důchodu v Mototechně.

Sternad Jakub   1925-1983

Narodil se v zemědělské rodině v obci Komarowka v Polsku. Když Němci po napadení Polska začali posílat mladé lidi na práce v Německu, odešel s kamarády do okolních lesů. Zde se skrýval do jara 1944. Když se přiblížila fronta, odešel do Rovna a přihlásil se do 1. č armádního sboru. Byl zařazen do 3. brigády samopalníků. Zúčastnil se bojů u Krosna a Karpatsko-dukelské operace a dalších při postupu jednotky přes Slovensko. 9. květen ho zastihl v Prostějově. Po skončení války čistil lesy od zbytků nacistické armády. Demobilizován byl v roce 1946. Nejprve pracoval na statku v Miroslavi, po roce pak odešel za prací do Ivančic, kde se usadil.

Studený Jaroslav   1909-1968

Narodil se v Ivančicích v rodině úředníka. Po studiích na průmyslové textilní škole zvolil dráhu vojáka. V roce 1933 ukončil studium na Vojenské akademii v Hranicích a byl přidělen k horskému pěšímu praporu. Po krátké době byl přeložen k letectvu. Po rozpuštění armády v roce 1939 odešel přes Beskydy do Polska a v Krakově se přihlásil do vznikající vojenské skupiny. Byl přijat do polské armády. Po krátkém zajetí byl předán do české skupiny L. Svobody. V březnu 1940 odešel s českou skupinou vojáků přes Turecko, Sýrii a Egypt do Francie. Zde byl přidělen k letecké jednotce. Po kapitulaci Francie odjel do Velké Británie a opět se přihlásil do čs. vojenské jednotky.  V červenci 1940 se stal příslušníkem 310. čs. stíhací perutě RAF. V roce 1941 byl přeložen k inspektorátu čs. letectva v Londýně. V roce 1944 byl odeslán k posílení čs. smíšené letecké divize v Przemyslu. Boje se přesunuly na území Slovenska. V březnu 1945 byl jmenován velitelem výcvikového střediska ve Spišské Nové Vsi. Zde ho zastihl konec války. V roce 1948 byl z armády propuštěn pro nespolehlivost. Až do odchodu do důchodu pracoval jako dělník.

Šacher Otto   1917-1990

Narodil se v Ivančicích v rodině stolaře. Po maturitě na ivančickém gymnáziu se rozhodl pro dráhu důstojníka čs. armády. Přijat byl na Vojenskou akademii v Hranicích. Po rozpuštění armády v roce 1939 uprchl do Polska a přihlásil se do formující se armády. S první skupinou čs. utečenců odešel do Francie. Protože v té době ještě neexistovala čs. jednotka, končila jeho cesta v Africe v řadách brigády Svobodných Francouzů, kde byl zpravodajcem. Bojoval proti jednotkám fašistické Itálie a Romelovu Afrikakorpsu. Když jeho skupina začala plnit pouze strážní službu, požádal o převelení do Velké Británie. V srpnu 1944 byl převelen do čs. jednotky v Sovětském svazu k posílení důstojnického sboru. Bojovou cestu na východní frontě zahájit v bojích u Krosna. Aktivní byl v Karpatsko-dukelské operaci. V roce 1945 po přemístění čs. vlády z Londýna do osvobozených Košic byl převelen k jednotce obrany jako velitel čestného oddílu. Po osvobození byl vyslán na Vysokou školu do Sovětského svazu. Tu však nedokončil a vrátil se do ČSR a odešel z armády. Po únoru 1948 odešel s rodinou za hranice a usadil se nejprve ve Středoafrické republice, kde žil jako plantážník, později ve státních službách. Na konci života žil ve Francii.

Šindelka Ctirad   1917-1997

Narodil se v Ivančicích v rodině učitele. Rozhodl se pro vojenskou dráhu a studoval na Vojenské akademii v Hranicích. Vyřazen byl v roce 1938. Zařazen byl v hodnosti poručíka k 27. pěšímu pluku v Uherském Hradišti. Po březnové okupaci v roce 1939 byl z armády propuštěn. V září téhož roku odešel do Polska. V táboře Malé Bromowice se připojil ke skupině českých důstojníků pod vedením pplk. Ludvíka Sovobody. Po porážce Polska byl spolu s ostatními důstojníky internován v SSSR. V létě 1940 byl propuštěn z internace a přepravil se do Palestiny. Zde byl zařazen do velitelské zálohy 11. pěšího praporu, kterému velel pplk. Karel Klapálek. Účastnil se bojů u Tobruku. V roce 1942 byl jako jeden z absolventů britské protiletadlové školy v At-Tiva plk. Klapálkem pověřen vedením naší vlastní protiletadlové školy (jediné ne-britské na Středním východě). V létě 1943 byl jedním z důstojníků odeslaných k našim jednotkám do SSSR. Zde zastával funkci přednosty II. oddělení. Později byl jako velitel roty přeložen k pěchotě. Začátkem roku 1944 převzal velení protitankového praporu. Koncem roku 1944 se díky transportům z Anglie přes Murmaňsk zvětšil počet důstojníků dělostřelectva a proto byl přeložen zpět k pěchotě ve funkci velitele praporu. Z dalších bojů ho vyřadilo až zranění při autonehodě. Převezen byl do vojenské nemocnice ve Vyšných Hágách. Po skončení války byl povolán na Vysokou školu vojenskou v Praze a po jejím absolvování nastoupil službu v Košicích a později v Přerově. Po únoru 1948 emigroval s rodinou do Austrálie, kde žil v Melbourne.

Špatný Karel   1911-1974

Narodil se v Ivančicích v rodině kameníka. Vyučil se hřebenářem. V roce 1936 se rozhodl odjet do Španělska na pomoc v bojích proti generálu Frankovi. Do Španělska odjel v polovině roku 1937 přes Německo a Francii. Stal se členem Interbrigády a byl zařazen do praporu TGM 129. mezinárodní brigády. V roce 1938 se vrátil do ČSR. Po okupaci českých zemí pomáhal v domácím odboji a partyzánům v okolí Ivančic. Koncem padesátých let se odstěhoval do Brandýsa nad Labem, kde pracoval jako dělník až do důchodu.

Šťastný Dobroslav   1904-1993

Narodil se v Ivančicích v rodině koláře a tomuto řemeslu se také vyučil. V roce 1934 odcestoval za dobrodružstvím do Ekvádoru. Aby zde mohl přežít, lovil exotické ptáky a motýly pro evropská muzea. V roce 1940 se na výzvu ministra obrany dobrovolně vzdal svého dobrodružného života a přihlásil se do zahraniční armády. V letech 1940-1945 byl příslušníkem 110. perutě RAF ve Velké Británii jako zbrojíř. Po válce se vrátil do ČSR, v Praze pracoval na ministerstvu zahraničí. Byl vyslán na čs. velvyslanectví v Limě, kde setrval do roku 1950. Potom se s rodinou vrátil do Ivančic, kde pracoval jako dělník v Retexu.